Snad každá maminka to někdy zažila. Tuhle se sousedka chlubila, že jejich Mařenka už krásně pase koníčky, vaše známá jindy vyprávěla, že jejich Kubíček už krásně sedí a kamarádka se zase pyšně vytahovala s tím, že Lukášek už dokonce začíná vstávat. A vy jste jen tiše přikyvovala, protože vaše dítko ještě ani nenaznačilo, že by se chystalo posadit…
Nenechte se zlákat k chybě
Podobné chlubení, byť vůbec nemusí být myšleno zle, dovádí spoustu maminek k velice špatnému počínání: začnou svým dětem pomáhat v sezení. Snaží se je co nejdříve dostat do polohy vsedě, byť na to jejich děti mají ještě čas. Tzv. pasivní posazování je však odborníky nedoporučováno, protože narušuje přirozený vývoj dítěte. Pojďte si přečíst, proč byste to neměli svým miláčkům dělat.
Každé dítě ví, kdy má svůj čas
Stejně jako by se děti neměly mezi sebou porovnávat a maminky by neměly řešit, které z nich toho umí více a které méně, nemělo by se jim pomáhat i v jejich vývoji. Ten je totiž daný přírodou a měl by probíhat naprosto přirozeně. Každé dítě samo pozná, kdy má správný čas a ví, kdy je rozumné posunout se ve vývoji vpřed. Pamatujte, že každé dítko je originál a vyvíjí se individuálně. A jestli se Kamilka od sousedů už posadila, zatímco váš drobeček ještě ne – co je na tom?
Všechno pěkně postupně
Dětský vývoj je složitý proces, kdy má každá jeho část svůj správný čas. Dítko by si mělo projít všemi fázemi vývoje pěkně postupně a pomalu. Samostatnému sedu, který lze považovat za jeden z nejdůležitějších milníků ve vývoji dítěte, by mělo správně předcházet přetáčení na obě strany, plazení a lezení a teprve až pak tzv. šikmý sed. Proto si opět dovolíme apelovat na to, abyste dítěti nikterak nepomáhali a to ani v případě, kdy bude mezi ostatními vypadat jako nejpomalejší. Přílišnou snahou byste mohli napáchat více škody nežli užitku.
