Počáteční nadšení z pozitivního těhotenského testu a následné překvapení, že místo jednoho miminka pod svým srdcem máte miminka hned dvě, na konci prvního trimestru vystřídá zklamání, bolest a smutek. Diagnóza vyřečená z úst lékaře zní jasně: syndrom mizejícího dvojčete! Podle statistik potká až pětinu žen, u 20 % vícečetných těhotenství dojde k samovolnému zániku jednoho z plodů. Syndrom mizejícího dvojčete nelze předvídat ani prokázat genetickou predispozicí, lékaři proto tento stav označují za náhodný.
Náročný první trimestr
U těhotenství obecně je první trimestr označován za ten nejkritičtější. Stejně je tomu i v případě syndromu mizejícího dvojčete. Během prvního trimestru buňky dostávají genetické podněty rozhodující o tom, v jaký orgán se mají přeměnit. Dochází k vyvíjení horních i dolních končetin a od 12. týdne se plod podobá člověku. Stane-li se, že se jeden z plodů přestane v tomto období vyvíjet nebo bude mít nějakou genetickou vadu, dojde k jeho zániku.
Poznají to maminky?
Možná i vás napadá otázka, zda můžete poznat, jestli se i ve vašem případě jedná o syndrom mizejícího dvojčete. Možné to je. Některé maminky mohou pociťovat bolesti v podbřišku, může se objevit špinění nebo lehké krvácení. Pak jsou tu i maminky, které nepoznají vůbec nic a o zániku plodu se tak dozvídají od lékaře díky ultrazvuku. Na tom může být vidět, že je jeden z plodových váčků menší, prázdný nebo nemusí být vidět srdeční činnost.
Lze to ovlivnit?
Již na začátku dnešního článku jsme zmínili, že samovolný zánik jednoho z plodů nelze ovlivnit. Pokud se ženě tato zkušenost stane, je logické, že bude mít spoustu otázek. Nejvíce jí bude zajímat, zda to mohla nějak ovlivnit nebo tomu nějakým způsobem zabránit. Je jasné, že ztráta miminka – i když ve fázi plodu – bolí. Pravda je ale taková, že proti tomu maminky nemohou udělat vůbec nic. Příroda je mocná čarodějka a my jsme na ni krátcí.
