Že je zelenina a ovoce neodmyslitelnou součástí zdravého a vyváženého jídelníčku, víme všichni. Tedy, určitě všichni dospělí. Děti jsou často jiného názoru. Nejedna máma si smutně povzdechne a poraženecky trhne rameny. Já mám doma děti dvě a bez mučení přiznávám, že zelenina věru určitě nepatří do top 10 oblíbených jídel mých ratolestí. Sladké ovoce, jablka nebo osvěžující bobule by se tam ještě snad probojovaly, ale okurka? Ředkvička? Kedluben? Paprika? To už nakrucují nosíky, házejí kyselé grimasy a nahlas protestují. Proto jsem připravila pár tipů, jak dětem cestu za poznáváním nových chutí zeleniny a ovoce zpříjemnit a usnadnit. Si zvědavá, jaké tipy to jsou?
Buď dětem příkladem
Asi jen těžko naučíš své děťátko lásce k zelenině a ovoci, dokud budou u tebe doma ovocné mísy zívat prázdnotou a zeleninu bude znát možná tak z obrázkových knížek. Děti jsou mimořádně vnímavé a kopírují i tvé stravovací návyky. Tvé nadšení z nových chutí zeleniny či ovoce musí být nefalšované a přirozené. Jez proto i ty zeleninu a ovoce v jejich přítomnosti, dávej jim ochutnat, nabízej jejich zcela samozřejmě a přirozeně. Děti se přidají.
Můj synek nedávno naříkal nad talířem zeleninové polévky, která mu očividně nechutnala. Vymysleli jsme proto společně hru, při které byla každá lžíce polévky „autíčko“, které jsme zaparkovali do garáže – do úst. Po polévce se jen tak zaprášilo.
Během celého dne
Neomezuj konzumaci zeleniny jen během hlavního chodu dne. Nabídni kousek papriky či rajčata i ke snídani, k housce na svačinu, ale klidně dětem naservíruj např. Kedlubnová, mrkvové či jablečné jednohubky i k oblíbené pohádce. Vždyť nikde není napsáno, že film se bude líbit jen při kypící kapse s popcornem.
Začni s malými porcemi
Obrovskou horou neznámé zeleniny na talíři by si vylekala i nejednoho, jinak vděčného, strávníka. Začni pomalu a postupně. Přijatelné množství pokrájené na menší kousky a jeho úspěšná konzumace dodají dítěti pocit hrdosti, že všechno snědlo. Starší děti už mohou samy rozhodnout, jak velkou porci si naloží na talíř. Zlatým pravidlem by mělo být, že děti nerozhodují o tom, co přijde na stůl, ale mohou rozhodnout, kolik daného jídla snědí.
