Pouto mezi matkou a dítětem je to nejsilnější, které kdy může vzniknout. O tom nemusí být sebemenších pochyb. Jenže jsou chvíle, kdy potřeba maminky u dítěte přeroste spíše v závislost, která se následně projevuje tak, že dítě není schopné bez mámy udělat jediný krok. Není špatné, když dítě matku potřebuje – vlastně to k jeho vývoji patří. Ale co je moc, to je moc. Tak pozor na to.
Máte doma malého závisláčka?
Některé maminky si libují, že jejich děti nechtějí být s nikým jiným. Uklidní se pouze v jejich náruči, kdežto v náruči tatínka nebo babičky strašně pláčou. Na jednu stranu maminky hřeje pocit, že jsou pro své děti středobodem jejich světa. Jenže jakmile dítě odmítá kohokoli jiného, nenechá se pochovat, natož pak pohlídat kýmkoli jiným, nežli maminkou, pak už to může být problém. Tak co – jak je tu u vás doma?
Když přijde separační úzkost
Kolem osmého měsíce věku prochází většina dětí obdobím separační úzkosti. Velmi často jsou až příliš emočně vázáni na matku a její vzdálení, byť jen na pár metrů nebo do jiné místnosti, tak snáší velmi těžce. Podle odborníků a psychologů je separační úzkost pouze projevem nedostatečné lásky. Jak tomu zabránit? Jednoduše! Takhle malé děti mámu potřebují, proto jim věnujte tolik času, kolik vyžadují. Možná pak separační úzkosti dokážete předejít.
Nemocné dítě vyžaduje více pozornosti, ale pozor
Závislost na matce se projevuje při dětské nemoci. Jakmile je dítko nemocné, jeho potřeba po maminčině přítomnosti značně vzroste. A milující máma cítí potřebu být dítěti kdykoli nablízku. Jenže i péče o nemocné dítě by měla znát hranice. Velmi snadno se totiž může stát, že si děti všimnou, že během nemoci získají máminu plnou pozornost. Najednou je více rozmazluje, více je hýčká a děti jsou velice chytré na to, aby toho začaly využívat.
