Vyskytuje se u 3-7% dětí. Často se zaměňuje s nevychovaností a většině maminek nahání hrůzu. O čem je řeč? O poruše pozornosti s hyperaktivitou – neboli ADHD. První projevy této poruchy přichází již v útlém dětství, vrcholu však dosahují ve školním věku. V polovině případů přetrvá až do dospělosti. Děti s ADHD jsou nejen neposedné či vzteklé, ale v drtivé většině případů i chytré a disponují vysokým IQ.
ADHD – na první pohled obyčejný shluk čtyř písmen, který ale představuje trápení pro maminku i pro dítě. Anglicky se tato porucha jmenuje Attention Deficit Hyperactivity Disorder a u nás se jí říká syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou, specifické poruchy chování nebo hyperkinetické poruchy.
Úplně první, leč na první pohled nenápadné signály, přichází v útlém věku. Tehdy se ADHD projevuje jako zvýšená dráždivost, dítka mají často přehozenou den a noc a před koupáním jsou protivné a plačtivé. Věčně se jim něco nelíbí, jsou nespokojené a maminky mají mnohdy pocit, že mají doma nevděčné miminko.
Jakmile dítko povyroste a dostane se do období batolete, setká se s prvním obdobím vzdoru. Maminky jsou často toho názoru, že jim jejich dítko prostě jen dělá naschvály, protože je chce naštvat. Dokonce tak k němu i přistupují nebo jej trestají v domnění, že dělat naschvály se nesmí, tak si zaslouží být potrestáni. Ne vždy jde ale o naschvály – může to být ADHD.
ADHD se neprojevuje pouze neschopností se soustředit. Má mnohem více poznávacích znaků: