Multifunkční novinář, narozený roku 1981, který díky nešikovně odloženému fantasy Muž z Cimmerie tak trochu přišel v dětství o pohádky, protože poměrně rychle přesedlal na fantastiku, což si v poslední dekádě vynahrazuje. Jako publicista působí v oblasti filmové, herní a knižní publicistiky, bez rozdílu žánru a věkového zaměření. Ostatně, jen málokteré fantasy si v děsivosti zadá s bratry Grimmovými či v krvavosti s Bohatýrskými bylinami („nožky uťal, ručky uťal...“). Mimo tyto okruhy se věnuje svému vystudovanému oboru, tedy zkoumání islámu a Blízkého východu a ve zbytcích volného času se snaží cvičit wing chun, což se mu ne vždy daří v míře, v jaké by chtěl.

Nejoblíbenější pohádka
Ježek bohatýr od Josefa Kožíška

Nejoblíbenější dětská knížka
Musím dvě – Petiškovy Řecké báje a pověsti a Wu Čcheng-enovo Putování na západ (Opičí král)

Oblíbený pohádkový hrdina/hrdinka
Sun Wu-kchung, tedy Opičí král

Jakou pohádkovou bytostí bys chtěl být?
Vypočítavě Opičím králem...výhody vykoupí i tu srst:)

Čeho ses jako dítě nejvíc bál?
Vetřelce (když vám rodič řekne, že ten film není pro devítileté, poslechněte ho a nesledujte jej potají, ušetříte si měsíce strachu z tmavých koutů)

Měl jsi nějakou tajnou skrýš?
Ne, v malém 2 plus 1 už místo na skrýš nezbylo

Nejoblíbenější večerníček
Tip a Tap alias „Dobrou noc, strýčku Fido“