Správná pohádka má mít tři vlastnosti: poezii, moudrost a vtip. A má se líbit jak dětem, tak dospělým. Pohádky Sylvy Fischerové takové jsou. Odehrávají se tu leckdy věci děsivé – je to vůbec pro děti? není to pro děti? –, ale pro dobré to dobře dopadne (kdo je ovšem dobrý?). Svérázný humor a jedinečná fantazie: to jsou hlavní znaky pohádek Egbérie a Olténie.

Vítejte v pestrém pohádkovém světě Sylvy Fischerové. Její vyprávění jsou skutečné vodotrysky jazyka, humoru a fantazie. Prosvištíte s ní po celém světě, ocitnete se mezi knížaty a králi i orientálními vílami.

V Japonsku se statečným broskevníčkem Momotaró porazíte podivné žaponské démony, v monackém knížectví se zúčastníte neuvěřitelných žranic a ještě neuvěřitelnějších dietních kúr, v Indii se budete s malým Vívékandou procházet po pralese a třást se před bílým tygrem (i před natvrdlým učitelem), ale i hned za humny v Dolní Terchové si s Romem Dežem vyjdete na cestu s nastrojenou Kostlivou-Smrtkou.

V nové knize nakladatelství Baobab si Sylva Fischerová nebere servítky a své hrdiny popisuje jako lidi z masa a kostí se vším všudy. Její princové, vládcové a ostatní hrdinové nejsou žádní nažehlení romantičtí Kenové a Barbíny, ale lidé, kteří klejí, cpou se, bolí je břicha, bojí se, nechají se zlákat mamonem a vůbec prožívají všechny nástrahy světa jako obyčejní lidé.

Klasické vzdělání dovoluje autorce procházet se po říši fantazie zcela volně a pracovat vědomě se svými literárními prapředky. Její kritická a neustále se vyptávající mysl pracuje na textech dlouho a pečlivě a vytesává z nich jako sochař z kamene, to co potřebuje.

Sylva Fischerová ráda vypráví. Dokáže napsat současný příběh s psychologickou zápletkou, pohádkové vyprávění o dětech – i pro děti –, co bydlí v paneláku, intimní poezii i košatou pohádku z daleké Arábie. Vždy je současná: nevypráví o nějakém „kdysi", ale o světě „teď a tady", jak ho žijeme. Zároveň však zůstává odpovědná žánru, který si vybrala: v tomto případě její snoubení současného světa a pohádky nikdy nepřekračuje hranice vkusu. A tak jsou její postavy často tak trochu v údivu nad tím, co jim „pohádkové schopnosti" v příběhu připravují.

V Egbérii nic není tak, jak jste na to zvyklí. Ale ani se nedá říct, že by tam všecko bylo naopak. V Egbérii je totiž všechno každou chvíli jinak. Ale zase ne úplně jinak. A jindy to vypadá stejně jako předevčírem. Například pět plus pět rovná se v Egbérii šestnáct; ale jindy dvacet jedna. A pozítří třeba mínus osmnáct, jenže to nikdo nedokáže předpovědět.

O autorech:

Sylva Fischerová (5. 11. 1963 v Praze) je básnířka, prozaička, filoložka a filosofka. Vydala sedm básnických sbírek a několik povídkových knih v Čechách i v zahraničí, na Filosofické fakultě UK učí starou řeckou literaturu, náboženství a filosofii.

Juraj Horváth (25. 12. 1974 v Bratislavě) vystudoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru ilustrace a grafiky pod vedením profesora Jiřího Šalamouna. Absolvoval stáže v ateliéru fotografie (doc. Pavel Štecha) a písma a typografie (prof. Jan Solpera). Věnuje se kresbě, grafice, grafickému designu, ilustraci a vydávání knih pro děti a mládež v nakladatelství Baobab, které vede se svojí ženou Terezou Horváthovou. 

Stojí za pouličním projektem POPROSVET. Jako grafik a ilustrátor pracuje pro nakladatelství Argo, GplusG, Labyrint, Torst a Triáda. Svoje práce doposud vystavoval především v negalerijních prostorách: Cibulka, Klub Wakata, čajovna Suzanne Renaud, Kontejner v Jihlavě, Banská Stanica a na společných expozicích. Od roku 2000 je autorem vizuálního stylu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě a spolupracoval na filmu a aktivitách Automatu. Samostatnou průřezovou výstavu (Last Cut) měl v GAVU Cheb na konci roku 2007.