Jak dítěti ukázat, kde jsou jeho hranice?

Stanovit dítěti hranice je důležité již v brzkém věku. Ovšem lze k tomu přistupovat jinak, nežli s křikem a dětským pláčem. Ukázat dítěti, co si může a nemůže dovolit, tak zvládnete i v klidu. Navíc pokud se obejdete bez křičení, zvyšování hlasu nebo rozčilování, dítě si hranice uvědomí mnohem lépe a především je snadněji přijme.

Vytýkání pouze tváří v tvář

Když dítko učiní něco nežádoucího a vy ho tak budete chtít pokárat, vždycky k němu podřepněte, abyste byli tváří v tvář a mohli tak navázat oční kontakt. Pro získání jeho plné pozornosti jej můžete jemně uchopit za ramena. Poté dítku řekněte váš požadavek –  například: „musíš jít za ruku, jezdí tady auta“ nebo „tohle není na hraní, hraj si třeba s panenkou“ a podobně.

Pojďme dělat něco jiného

Že se to či ono nedělá, můžete dítěti vysvětlit i tak, že ho přimějete dělat to jinak.  Kupříkladu když doma bude chtít kreslit na zeď, dejte mu papír. Zkrátka se pokuste ono špatnou aktivitu nahradit jinou, která bude podobná, ale lepší. Vždycky se dá najít rozumnější alternativa.

Pravidla vysvětlujte s předstihem

Hranice musíte dítěti stanovit již předem, třeba ještě než vyrazíte ven. Řekněte dítěti například: „pokud po ostatních  dětech budeš házet písek, půjdeme domů!“ nebo „děti  se nebíjí, pokud budeš bít kamarády, nebudeš si s nimi moci hrát“ či „jestli  se mnou nepůjdeš za ruku, zůstaneme doma“ a podobně.

Dejte dítěti na výběr

Tu a tam je potřeba dítěti ukázat, že i ono může o něčem rozhodovat. Podaří se vám tak předcházet celé řadě konfliktních situací. Až půjdete ven, můžete dát dítěti vybrat, zda si na sebe vezme zelenou nebo modrou mikinu. Až půjdete spát, můžete ho nechat rozhodnout o tom, kterou pohádku budete číst a podobně.